Ostrava Kunčice

Historie

zámku

Zámek byl čtyřkřídlá patrová stavba, křídla se zazdívanými pilířovými arkádami po celém obvodu svírala nádvoří. Byla výškově jednotná, s mansardovou střechou. Do nádvoří vedou dva průjezdy - reprezentační z jihu a obslužný ze severu. Jižní vjezd je zdůrazněn rizalitem. Rizalit taky člení reprezentační východní křídlo a v patře jej vyplňuje velký sál. Hospodářské zázemí tvořil nedaleký hospodářský dvůr, spolu s druhým dvorem Karlovcem, který byl založen v 18. století. Historie sahá podle dosavadního poznání na přelom 16. a 17. století, kdy je v Kunčicích zmiňována tvrz. Po ní se zřejmě dochovaly sklepy (přesněji suterénní míst-nosti) a substrukce zdí. Na tvrz navázala výstavba patrového renesančního zámku, který tvoří skoro celé dnešní západní křídlo stavby. Přízemí bylo převážně klenuté, patro mělo malované trámové záklopové stropy. Z architektonických detailů se dodnes dochovala dvě pískovcová dveřní ostění, několik okenních a hřebínkové klenby. Zámek byl dle údajného (již zničeného) nápisu vystavěn roku 1634 Janem Packem z Bíliny. S rozvojem panství se rozšiřovala stavba zámku. Na starší renesanční objekt navázala postupně v 18. století další tři křídla. Zámek od počátku 17. století až do konce 18. století držel významný rod Skrbenských z Hříště, kteří sídlili hlavně na zámku v Šenově. Stavba získala pozdně barokní tvářnost (červenobílá omítka, mansardová střecha, klenby, výmalba ad.) Historický vzhled zámku neznáme – nejstarší známé vyobrazení jsou fotografie z přelomu 19. a 20. století. K empírovým úpravám došlo kolem roku 1850, kdy na zámku načas sídlila hrabata Saint Genois. Hrabata změnila zahradu kolem zámku na anglický park, provedla úpravy interiéru a změnila fasádu, hlavně rizalitu východního křídla s hlavním sálem. Od konce 19. století slouží zámek stále více kancelářským účelům při správě velkostatku. Hlavně za majitelky První moravské spořitelny (od r. 1898).

Za 1. republiky (od r. 1928) zámek vlastnili bratři Pravdové s rodinami a úředníci velkostatku. Po znárodnění roku 1949 byli majitelé vystěhováni a nastaly znehodnocující úpravy pro podnik Teplotechna a v padesátých letech pro armádu. Od roku 1959 byla zámecká budova ve správě NHKG, která ji užívala účelově a jeden čas i jako výrobnu lahůdek. Nová huť v zámku prováděla další stavební úpravy – příčky, obklady apod. Ránu zámku a hlavně zámeckému parku zasadila necitlivě vedená čtyřproudová komunikace. Původní mobiliář se nedochoval, kachlová kamna zmizela v průběhu 20. století. Po listopadu 1989 zámek koupilo družstvo AMOS, nechalo provést stavebně-historický průzkum v rámci projektu rekonstrukce. V rámci restitucí předalo sdružení roku 1992 budovu prvorepublikovým majitelům – rodině Pravdově. Pravdovi brzy zámek prodali firmě FIDES z Frýdku-Místku, která jej však využila jen pro finanční machinace a záhy přestala komunikovat s úřady a zámek přes sliby neopravila. Budova přestala být od počátku 90. let využívána, udržována a hlavně hlídána. Začala rychlá devastace a na zámku se zabydleli bezdomovci, kteří likvidovali vybavení zámku včetně trubek, inženýrských sítí, dveřních a okenních ostění, zkrátka vše, co se dalo odvézt do sběru nebo spálit. V devadesátých letech došlo na zámku k sedmi lokálním požárům. Budova byla ponechána napospas počasí a vandalům. Od roku 1998 až do současnosti vlastní zámek Jiří Pecha a Josef Kolář, oba z Valašska. Budova zámku byla 23. 1. 1999 neznámým pachatelem zapálena a celá vyhořela. Město od majitelů vyhořelý zámek koupit nechtělo a tak vlastníci už od roku 1999 usilují o vypsání zámku ze seznamu památek a jeho demolici. Nejevili žádnou snahu stavbu udržovat, nebo ji alespoň po požáru zajistit. Počasí od té doby udělalo své a stavební konstrukce zámku dožívají. Na podzim 2002 se zřítilo do nádvoří celé jedno vnitřní průčelí s arkádovou chodbou. Když v dubnu 2003 spadla část průčelí u rušné komunikace Frýdecká, nařídil stavební úřad Slezská Ostrava majiteli částečnou demolici tohoto křídla. Ten to obratem (17. 5.) uskutečnil, aniž by provedl fotografickou a měřičskou dokumentaci, nebo alespoň k demolici přizval památkáře. Jeho žádosti o vyjmutí ze seznamu památek byly Ministerstvem kultury zatím opakovaně zamítány až do roku 2007. V květnu 2011 proběhla demolice.
Zdroj:hrady.cz
obrázky:www.zanikleobce.cz
článek na Idnes 2011