Ostrava Kunčice

Popis stavu zámku

k roku 1990

Stav roku 1990 je díky stavebně-historickému průzkumu PhDr. Zuzany Břízové (pozn. 1) dobře zdokumentován. Zámek byl obklopen ze všech čtyř světových stran anglickým parkem. Zanedbávaný park byl v sedmdesátých letech 20. století narušen výstavbou čtyřproudé komunikace těsně podél východního křídla zámku. Cesta tak oddělila východní část parku od ostatních částí, které obtáčely zámek ze západu. Hospodářské zázemí tvořil nedaleký hospodářský dvůr, spolu s druhým – vzdálenějším - dvorem Karlovcem, který byl založen v 18. století. Dvoupodlažní výškově jednotná budova má téměř čtvercový půdorys o stranách přibližně 49 50 m. Čtyři křídla s pilířovými arkádovými chodbami po celém obvodu, v patře zazděnými, svírala čtvercové nádvoří o stranách asi 27 × 27 m. Do nádvoří vedou dva průjezdy reprezentační z jihu a obslužný ze severu. Jižní vjezd je zdůrazněn rizalitem. Rizalit taky člení reprezentační východní křídlo. Jinak je hmota zámku kompaktní, završená mansardovou střechou. Východní průčelí má třináct okenních os a je v přízemí a v prvním patře členěno lizénovými rámy a kordonovou římsou. Ve středu východního křídla je empírově upravovaný rizalit – původně doplněn ještě litinovým balkónem s točitými schůdky – a přesahuje štítem korunní římsu. V rizalitu je v prvním patře umístěn sál se třemi půlkruhově zakončenými okny, z nichž prostřední sloužilo dříve jako dveře na zmiňovaný balkón. Fasáda patra se sálem je zdobena čtyřmi páry pilastrů s iónskými hlavicemi. V přízemí rizalitu rovněž původně odděleném od patra kordonovou římsou jsou tři okna segmentově zakončené. Ostatní okna prvního patra a východního křídla mají pravoúhlé orámování s přímou nadokenní římsou. Jižní křídlo má celkem třináct okenních os a jeho členění fasády je shodné s východním křídlem. Vjezd je umístěn v osově ve středu umístěném rizalitu, který je členěn rovněž kordonovou římsou a zdoben svazkem pilastrů. V patře má vysoké obdélné okno, jehož parapet je v úrovní podlahy patra. Rizalit je zakončen stupňovitým štítem. Severní průčelí je členěno trochu jednodušeji. Okna prvního patra jsou v pravoúhlém orámování s přímou lištou, v přízemí jsou prostá. Fasáda je hladká, s neúplnými lizénovými rámy a s částí kordonové římsy. Nejméně je členěna a zdobena západní fasáda nejstaršího západního křídla. Okna jsou rozmístěna nepravidelně a kromě dvou přízemních oken s pravoúhlým orámováním jsou prostá, bez orámování a nadokenní římsy. Fasáda je rozdělena kordonovou římsou, která je umístěna výše než na severním průčelí, a dvěma nepravidelně umístěnými pilastry v přízemí.

Nejméně je členěna a zdobena západní fasáda nejstaršího západního křídla. Okna jsou rozmístěna nepravidelně a kromě dvou přízemních oken s pravoúhlým orámováním jsou prostá, bez orámování a nadokenní římsy. Fasáda je rozdělena kordonovou římsou, která je umístěna výše než na severním průčelí, a dvěma nepravidelně umístěnými pilastry v přízemí. Do budovy vcházíme dvěma vjezdy – hlavní byl klasicistně upravený rizalit s průjezdem uprostřed jižního reprezentačního křídla. V severním křídle je skromnější, mírně asymetricky umístěný zásobovací vjezd. Zatímco na jižní vjezd navazovala v minulosti souměrná dvojice schodišť (nyní funkční jen pravé schodiště, levé v padesátých letech zaslepeno), severní má jedno schodiště – které z patra pokračovalo až na půdu – pod nímž byl vstup do jednoho ze dvou barokních sklepů. Prostorné nádvoří bylo po výstavbě ze všech čtyř stran v obou patrech lemováno otevřenými pilířovými arkádami. V prvním patře měly arkády zděné pažení a později byly dozděny a osazeny okny s příčníkem. Mezi přízemím a prvním patrem je kordonová římsa. V přízemí zůstaly arkády otevřené až do šedesátých let 20. století (kdy byly až na západní křídlo osazeny půlkruhovými okny) a tvořily chráněnou komunikaci. Počet arkád není všude stejný – jižní a východní křídla mají po sedmi obloucích, starší západní křídlo spolu se severním křídlem mají po šesti obloucích. V přízemí je arkádová chodba klenuta valenou klenbou, kterou v západním křídle doplňují čtyři lunetové výseče. V prvním patře je chodba plochostropá, s lehkým fabionem. Přízemí zámku je v jižním křídle částečně zaklenuto valenou klenbou se styčnými lunetovými výsečemi. Klenutý je rovněž průjezd. Zbylé místnosti mají rovné trámové stropy. Východní křídlo má až na jihovýchodní rohovou místnost s rovným stropem všechny místnosti klenuté – hlavně valenými křížovými klenbami, část severovýchodní rohové místnosti je zaklenuta plackami oddělenými klenebními pasy a její západní stěna je členěna čtyřmi drobnými nikami. V místnostech rizalitu byly nalezeny zbytky patrně klasicistní dekorační výmalby. V severním křídle je klenutý pouze průjezd, ostatní místnosti mají ploché stropy (v jedné místnosti byly nalezeny stopy po štukovém zrcadle). Západní křídlo, včetně severozápadní rohové místnosti, je z větší části tvořeno původním renesančním zámkem. Místnosti jsou zaklenuty valenými klenbami se styčnými a střídavými lunetovými výsečemi. Hrany kleneb jsou vytaženy do hřebínků. Dvě místnosti – mající oproti ostatním místnostem západního křídla výrazně zvýšenou úroveň podlah nad hypoteticky nejstarší dvojicí suterénních místností mají trámové záklopové stropy. Do jižnější z těchto dvou přízemních místností se vstupovalo zvýšeným renesančním portálem s pravoúhle zalomenou profilací (nyní zazděný), pod kterým byly vstupy do suterénu. V západním křídle se dochovaly ještě dva pískovcové renesanční portály s lištou a portál vedoucí do malého renesančního sklepa. Vedle něj bylo odhaleno pískovcové okenní ostění s lištou zakončené půlkruhem. V severozápadní rohové místnosti byla zachována tři pískovcová snad renesanční či barokní ostění z poloviny 17. století v původním umístění. Zámek je podsklepen v západním křídle malým renesančním sklípkem a dvojicí jiných, hypoteticky starších suterénních místností. V jihozápadním a severovýchodním rohu zámku jsou ještě rozsáhlejší sklepy, přístupné jsou ale pouze ty v jihozápadní části. Severovýchodní sklepy byly zasypány ve 20. století a nejsou prozkoumány. Sklepy a suterénní místnosti západního křídla mají valené klenby, ostatní sklepní prostory přibližně z 18. století valené klenby s lunetovými výsečemi. První patro má (až na místnost umístěnou v jižním rizalitu zaklenutou segmentovou klenbou) rovné stropy. Některé bývaly zdobeny fabiony a dochováno bylo i jedno štukové zrcadlo. Hlavní sál má zjevně falešnou neckovou klenbu, považovanou do požáru v roce 1999 za cihlovou. Střecha je mansardového typu, z jihu a původně i z východu prosvětlena dvojicemi zděných vikýřů. Pokrývá ji eternit, pod kterým zůstává místy zachován původní šindel. (Pozn. 2)

Poznámky: 1) BŘÍZOVÁ, Zuzana. Ostrava-Kunčice, zámek. Stavebně-historický průzkum. Frýdek-Místek, 1990. 2) Popis vytvořen s pomocí SHP Zuzany Břízové. Břízová, Z., c. d., s. 10 18. WEISSBROD, Marek. Zanikající zámky Moravskoslezského kraje.

článek na Idnes 2011